Michal FoltýnJen 5 dní od poslední zkoušky Eira splnila další. Tentokrát jsme úspěšně stopovali na úrovni FPr3 Mezinárodního zkušebního řádu. A byť se historie neptá, bez chyb (hlavně mých) to ale nebylo.
Mikulášský dárek od Eiry – splněná zkouška FPr3
Jakmile je v kalendáři datum 5. prosince, každý očekává příchod pohádkových postav v podobě Mikuláše, čerta a anděla. A jak tradice praví, pokud je člověk celý rok hodný, dostane dárek, pokud ne, čert mu nadělí pytel uhlí. Já byl pravděpodobně celý rok hodný a byť je Eira většinou spíš čert, nadělila mi pěkný dárek na stopařské zkoušce FPr3 (stopa IGP3). A to dokonce jen 5 dní po splnění poslušností UPr3.
Počasí v posledních týdnech tréninku příliš nepřálo. Většinou totiž u nás byly teploty kolem 0 a to pro zdraví psů není při čichání ve stopě zrovna 2x zdravé. Natrénováno teda bylo výrazně míň než jsem si plánoval, ale jelikož se jednalo o zkoušky, které pořádal náš cvičák, bylo mi blbé to na poslední chvíli zrušit, když se s náma počítalo.
Má nezkušenost nás stála body
Eira šla moc dobře, trochu zaváhala jen v prvním lomu, kde se jí bohužel i zamotalo vodítko o pravou zadní nohu. A jelikož má beauceron paspárky, o které se to vodítko definitivně zachytí, bez pomoci psovoda se samo nerozmotá. Pes se tím pak každým krokem škrtí a není mu ta chůze moc příjemná.
Já žil v tom, že to mohu rozmotat až v moment, kdy pes označí nalezený předmět nebo když požádám rozhodčího o přerušení stopy. První možnost je jasná. U druhé jsem měl za to, že to musí být opravdu extrémní případ, kdy pes není schopen jít. Což toto nebylo a dalo se za mě pokračovat. Eireen se ale po 20 metrech rozhodla zastavit, což jsem považoval za označení předmětu. V tomto blátivém období totiž předměty občas označí takto, místo standardního zalehnutí. Předmět tam nebyl, jednalo se tak o chybné označení ale já alespoň dostal možnost jí rozmotat.
Zbytek stopy už tato komplikovanější situace nenastala. Eira všechny lomy vyšla moc hezky a předměty označovala jen když měla a to standardním zalehnutím. Další větší ztráta šla ale za mnou a to na všech lomech. Technicky jsem si totiž vycházení z lomů špatně vyložil a nedělal ho úplně předpisově, aby se to neobešlo bez bodového postihu. A jelikož jsou na tomto stupni stopy lomy 4, už jsou ty ztráty citelnější.
Získali jsme tedy nakonec 75 bodů, což bylo pořád dost nad požadovaným limitem. Velmi cenné jsou ale nové zkušenosti, které jistě uplatníme i v dalších stopařských zkouškách či závodech, které nás v budoucnu čekají.
Závěrem je třeba poděkovat všem co nám v tréninku pomáhají a tentokrát hlavně kolegovy ze cvičáku, který se obětoval, vzal si volno v práci a stopu nám v tom rozblátěném poli skvěle našlapal. Moc díky!
