S Eirou nám naše loňská sportovní sezóna skončila v půlce prosince složením speciální stopařské zkoušky IFH1. Letošní start sezóny jsme navázali na druhý stupeň v podobě speciální stopařské zkoušky IFH2. Jak se mi dnešní Eiřen výkon líbil?

Eireen si dnes na IFH2 vyčuchala 87 bodů! Ach ty předměty…
Náš cvičák pořádal zkoušky a jelikož jsme na podzim splnili stopu IFH1, nabízelo se zkusit IFH2 abychom na konci sezóny zkusili královskou stopařskou zkoušku IFH3. Zvládli jsme to, Eiře jsem neměl vlastně co vytknout, zvlášť, když ještě před týdnem naše výkony z tréninků byli spíš na odhlášení ze zkoušek.
S novými prvky v podobě ostrých lomů a křížením dalším cizím člověkem Eira zažívala v posledním měsíci nově. U tohoto typu stopy totiž už není taková sranda udělat plnohodnotný trénink. Už se totiž nedá vzít psa a jet kamkoliv a našlapat si sám stopu. Tady už člověk musí sebou vzít dva další lidi (co vědí co dělají) a to na plochu o rozloze alespoň 4-5 hektarů.
Eira ale zase ukázala, že když o něco jde, je často lepší než v běžných trenincích a to je to, co si na ní opravdu cením. Získali jsme krásných 87 bodů. Eireen šla celou dobu moc hezky, takřka bezchybně. Hlavní ztráty jsme měli na označování předmětů kladeče. To jde ale z části za mnou, protože v tomhle nejsem moc důsledný a nechávám Eiru předměty označovat často i zalehnutím, kterým se předmětu dotýká, má ho po paží atd. (což je vidět i na fotce nahoře). Letos se ale na to chci víc zaměřit a naučit jí to označovat tak, abychom za to neměli bodové ztráty.
Zkrátka pořád je co zlepšovat a uvidíme. Třeba se někdy dočkáme stopy za 100 bodů. Jsem si jist, že Eira na to má.





