Poslední víkend v září se ve Štěpánově konal již 14. ročník prestižního mezinárodního závodu ve sportovní kynologii s názvem Memoriál Josefa Václavského. Tuto akci máme od domu asi 10 minut autem, a tak jsme zde s Eireen nemohli chybět. Přihlásili jsme se do nejvyšší stopařské kategorie FPr3 a vzhledem k nestandardním podmínkám jsem byl vlastně rád, že to Eireen zvládla tak, jak to zvládla.

Téměř půlka psů stopu nedošla, Eireen ano
CACIT Štěpánov je třídenní akce a naše kategorie byla na řadě až poslední den. Bohužel terénů pro stopu bylo méně, a tak došlo k poměrně nestandardní situaci. Psi v kategorii FPr3 měli totiž našlapanou stopu přes staré stopy z předchozího dne.
Sám jsem byl hodně zvědavý, jak to Eireen zvládne. Ano, křížení na stopách děláme běžně, kvůli speciálním stopařským zkouškám z kategorie IFH, ale dokud jsme se od cedulky nerozešli, nevěděl jsem, co nás čeká. Hlína byla moc hezká, šlápoty v ní byly poměrně vidět. Byly ale samozřejmě vidět i stopy z předchozího dne a toho jsem se bál nejvíce, že mi Eira na ně sejde.
Eira šla najistotu, aneb když psovod myslí a pes dělá
Ze cvičáku mám od zkušenějších zažité, že se z důvodů ušetření místa dělá na závodech FPr3 obvykle jeden konkrétní obrazec (slangově nazývané jako „Rko“ ). Nicméně hned po prvním lomu jsem byl vyveden z omylu. Některá křížení z předchozího dne jsem totiž považoval za naši trasu a Eireen jsem očima, i nenápadně vodítkem brzdil, ať zatočí. Marně. Eireen šla vždy jinak než jsem si myslel, že máme jít. Nicméně kdo jsem já, abych psovi s takovým čenichem radil. Eira šla celou trasu poměrně profesorsky. Vlastně až moc a to nás stálo hromady bodů.
Vyšší nos za lomy a nehezké předměty
Oboje jsou věci, o kterých vím, že je Eireen tak v polovině případů dělá. Na přesnějších polohách pro označení předmětů ve stopě pracujeme. Já v tom prostě nebyl nikdy moc důsledný. V poslední době ale už mi ty zbytečné ztráty bodů začínaly vadit a nyní jsme blízko k tomu je mít perfektní.
Zvednutí hlavy za lomy, to je takové to Eiřeno machrování. Ví, že je za lomem, našla správný směr a tak si uleví, protože další lom nebo předmět jen tak nepříjde a zvedne hlavu. Jsou stopy, kdy to neudělá, ale jsou taky stopy, kdy ano. Nyní to byla zrovna stopa, kdy to dělala až moc a za to nás čekaly velké ztráty.
Nakonec Eireen teda vyčuchala jen 71 bodů, což stačilo na 7. místo ze 13 závodníků. Nic oslnivého, ale vzhledem k tomu, že podmínky byly dost nestandardní, jsem na Eiru pyšný, že to zvládla se ctí.





