Michal FoltýnNáš cvičák měl třetí a zároveň poslední prodloužený výcvikový víkend tohoto roku. Hlavní tahák pro mě i Eiru byl hostující svazový figurant Tomáš Mach, který za námi přijel až od Berouna.
Říjnová výcviková akce byla ve znamení obran
Poslední víkend v říjnu jsme si s Eirou užili další výcvikový víkend, který byl oproti ostatním v něčem jiný. Měli jsme totiž na obrany pozvané dva figuranty. Klasicky jsme měli k dispozici našeho dvorního svazového figuranta Pavla Soukopa a k němu se tentokrát přidal i teprve 19 letý Tomáš Mach. I přes mladý věk má Tomáš splněné nejvyšší figurantské zkoušky, což je nejen v ČR velká rarita.
Takto kvalitní figurantský tandem mám mohl závidět každý, kdo se sportovní kynologii naplno věnuje a my je měli oba jen pro sebe na 3 dny. Dohromady jsme s Eirou o víkendu měli 4 tréninky obran, 1 trénink poslušností a stopařiny.
Akci jsme zahájili páteční stopou
První zábava nás s Eireen čekala na stopě, kde se v tomto ročním období přeorientováváme zase na hlínu. Terén nebyl špatný, byl ale poměrně silný vítr. Šli jsme cizí stopu, která byla od května, když nepočítám naší krátkou účast na MČR FO, naše první od té doby. Parametry stopy byly něco mezi FPR3 a IFH1 a až na jeden divočejší lom, Eira pracovala moc pěkně. Po stopě jsme jeli kousat na Pavla, kterého Eira dobře zná a byl to také velmi povedený trénink. Dokonce i ty naše prokleté útěky byly tentokrát 100%, takže jsem měl radost.
Sobota byla ryze obranářská
Na sobotu nám počasí přálo. Nefoukalo, nepršelo a zima také nebyla. Tento den se jen kousalo a Eira byla moc dobrá nejen na Pavla, ale i nově na Tomáše, který jí také evidentně bavil svými kousky. Chtěl jsem i něco nafotit, pořídil jsem si totiž nedávno stativ s dálkovým ovladačem, ale něco jsem tam nastavil špatně a nemáme bohužel nic. A to jsem to tak dlouho instaloval, abychom měli super nevšední záběry z jednoho kopce, který tam u hřiště je.
Malá krize v neděli
S trochou nadsázky se na táborech, lyžácích a dovolených říká, že třetí den je kritický. To se u nás zřejmě i potvrdilo. V neděli v noci se mi neudělalo dobře a neslo se to se mnou až do oběda. Tak Eiřen slabší výkon na obraně svedeme na to, že to ze mě cítila. Ale možná byla už prostě jen utahaná. Odpolední poslušnosti jsme totiž také neměli úplně v takovém tempu, na který jsem u Eireen zvyklý. Chůze pěkné, odkládačky pěkné, ale aporty byly takové vlažnější a bylo jedno, jestli to byla 650g nebo 2kg činka.
Z poslušností mám ale radost, že se potvrdilo, že Eira chápe odložení z běhu do stoje. Když jsme to totiž dělali z chůze u IBGH3, tak jsem žil v tom, že jí určitým pohybem pomáhám tělem, kdy ten povel přijde. Z běhu ale ta má pomoc nejde zrealizovat, takže to asi fakt chápe čistě z povelu. Tím pádem máme natrénováno na nejvyšší mezinárodní zkoušku poslušností UPr3. Je tam ale co zkrášlovat, tak uvidíme, jestli to bude k mé spokojenosti na účast na zkoušce ještě do konce sezóny.
Každopádně to byl zase skvělej víkend s tou naší “pséčí partou”. Já jsem ale hlavně rád, že Eira čichala po dlouhé době cizí stopu a že si snad po 2 letech kousla i na jiného figuranta než je zvyklá. Už teď se těšíme zase na příště!
